Polsko (14.1. - 18.1. 2019)

Krásný den přeji!
Celkem jsem se divila kolik lidí si přečetlo minulý článek, možná to nepochopí úplně každý a proč také cpát takové věci na internet, ale já říkám proč ne? Je to blog a je to hlavně o mně a o to jde, psát o svém životě, zdělit to důležité. Už jsem hlavně zpět z Polska, za což jsem nakonec moc šťastná. Nebylo to špatné a určitě to byla bohatá zkušenost a uvědomila jsem si hlavně, že tohle není nic pro mě. Stejně jsem nakonec moc ráda, že mi tohle bylo nabídnuto od naší učitelky angličtiny a nelituji toho, i když vím, že na další vzdělávací výlet do zahraničí se vydat už nechci. A jak to vlastně probíhalo celý týden?

Den 1
V pondělí ráno nám jel vlak v 8:30 ze stanice Zábřeh do stanice Olomouc a z Olomouce jsme jeli do Přerova. Tam jsme čekali asi 20-30 minut na další vlak a tím jsme jeli až do města Ilawa. Na nádraží nás čekala paní s cedulkou a zavedla nás k autobusu, tím jsme jeli do města Lubawa. Když jsme vystoupili z autobusu, čekali na nás naše náhradní rodiny. Měla jsem pokoj sama pro sebe. Polka u které jsem bydlela žila jen s rodiči, páč její sourozenci už byli dospělý. Měla jsem z toho celkem strach, jelikož jsem se musela spoléhat na svou angličtinu. Přišlo mi, že jsem víc chápala co mi chce říct, než abych jí mohla nějak odpovědět. Večer jsme ještě šli do místní restaurace, kde jsme se sešli s dalšími lidmi z Česka a Německa.

Den 2
V úterý ráno se šlo do školy, jejich škola mi přišla hodně na americký styl. Skříňky i učebny a chodby tomu tak odpovídali a hlavně se třeba nepřezouvali, jak vidíme ve filmech. Tam bylo slavnostní zahájení a rozdělili si nás to tří skupin. Já byla ve skupině C. Každá skupina pak něco dělala. První úkol, který jsme měli, bylo že jsme šli do města. Prošli jsme se po městě a na každém stanovišti jsme měli úkol. Třeba mluvit spolu anglicky jen pomocí otázek, nebo říct nějakou větu v kruhu a každý to měl zopakovat a nebo třetí úkol, že si jeden musel zavřít oči a druhý mu určoval směr, kudy má jít a neshodit přitom kužely nebo kelímky. Druhý úkol byl ve škole. Jednalo se o práci ve dvojicích na počítači. Po škole následoval oběd v restauraci. Dala jsem si brambory a kuřecí směs na kari, k tomu zeleninovou oblohu. Poté jsme šli ještě na zimní stadion si zabruslit, nevím co jsem dělala víc, jestli lítala s foťákem nebo bruslila, každopádně jsem dělala oboje, ale ne zároveň. Večer jsme jeli ještě do Ilawi na bowling. Nikdy jsem bowling nehrála, ale v Polsku jsem si to aspoň zkusila a musím říct, že jsem to čekala daleko horší, sice jsem ze začátku neshodila ani jednu kuželku, ale když už jsem se trochu rozehrála osm jich padlo nejvíc. Pak jsme jeli ještě do pizzerie na jídlo, tam jsem si dala zeleninový salát s kuřecím masem a bagetou. Následovala cesta k náhradní rodině.

Den 3
Ve středu jsem se rozpovídala dost česky a mamka polky u které jsem bydlela na mě mluvila spíš polsky. Když na mě mluvila pomalu, tak jí rozumět bylo, sem tam jsem sice měla mezery ve slovíčkách, přeci jen to není čeština, ale dorozumět se dalo. Následovala cesta do školy, kde jsme měli poslední úkol. Bylo to skládání básniček a písniček. Dohromady jsme ale nic nadali pořádného. V 9:45 jsme už čekali u autobusu a jeli jsme do velkého města Toruň. Tam jsme jeli okolo 2 hodin. Šli jsme na neviditelnou výstavu. Procházeli jsme se v místnosti, kde byla tma a šahali jsme na předměty a měli říct jejich název, když jsme uhodli vše v místnosti, postupovali jsme do nové místnosti, takhle jich tam bylo myslím pět nebo šest. Nakonec jsme měli rozchod ve městě a šli jsme se podívat po obchodech a na jídlo a večer jsme jeli do našeho náhradního domu.

Den 4
Čtvrtek byl hodně ve znamení nudy ve škole opět. Jen jsme si mohli kdo chtěl dojít na měření tuku v těle, svalů, váhy a BMI, tak jsem šla. Jinak se dělali zase různé testy, měli jsme přednášku od Polského běžce maratonu a prezentace našich fotek za uplynulý týden. V aule školy jsme měli po celý týden občerstvení, hlavně dezerty, kávu, čaj a ovoce. Když škola skončila šli jsme si ještě nakoupit do obchodu Biedronka. Pak zpět k naší náhradní rodině na oběd. Na oběd jsem pěla pirohy plněné kapustou a žampiony. Houby sice nejím, ale chtěla jsem to aspoň zkusit, když už jsem někde takhle v zahraničí. Mimochodem jsem se dozvěděla, že Pirohy jsou typické polské jídlo. Měli jsme volno asi 2 hodiny, tak jsem ho ztrávila na internetu. A jako ukončení jsme měli večeři v restauraci, doprovázenou koncertem a zábavou. K večeři jsme měli pečené kuře, americké brambory a zeleninovou oblohu, kdo chtěl měl na výběr jako dezert z několika druhů zákusků ještě. Měli jsme tam ještě pro všechny dort a na závěr nám po jednom dávali certifikáty. Zábava končila v 22:30, byla jsem sice dost unavená, ale ještě jsme jeli k jedné polce a tam zábava pokračovali, i když už bez učitelů. Teda zábava jak pro koho, já třeba neberu jako zábavu pití vodky v kolečku, odešli jsme před půlnocí těsně, ale ostatní tam byli až do rána.

Den 5
Ráno jsme nikam nešli, mohli jsme spát jak dlouho jsme chtěli. Já si pobalila věci, byla na internetu, měla snídani a celkově si odpočinula. Po 11-té jsme šli k autobusu.Rozloučili jsme se s našimi náhradními rodinami. Byla jsem šťastná, že jsem bydlela u moc hodné holčiny a hezky se o mně starala a se vším mi pomáhala. V 11:50 jsme jeli zpět na vlakové nádraží, chvíli jsme čekali a pak jeli vlakem do Ostravy. Tam jsme přesedli a jeli do Olomouce a z Olomouce jsme jeli zpět do Zábřehu.

V Polsku se mi líbilo, ale stejně to nebylo ono, nálada nebyla taková jakou bych si jí představovala a hlavně jsem se rozhádala s hodně lidma. Konec byl hodně dramatický musím na závěr napsat.

To by bylo vše, mějte krásný zbytek dne